Mastercard Economics Institute: Češi začnou v roce 2024 opět více utrácet

Výdaje českých spotřebitelů by se měly v roce 2024 vrátit na růstovou trajektorii a meziročně se zvýšit o silných pět procent, což by měl být v Evropě nadprůměrný výsledek. Česká republika už také přestane být zemí s jednou z nejvyšších inflací na kontinentu a její nezaměstnanost dále klesne. Odhaduje to v pravidelném výhledu Mastercard Economics Institute (MEI).

Spotřebitelská nálada by měla být pozitivní i globálně. „Spotřebitelé by měli nadále utrácet kvůli příznivé situaci na trhu práce. Vzhledem k tomu, že cenová inflace zpomaluje, a naopak mzdy rostou, kupní síla by se měla zvýšit,” říká Jan Bělka, ředitel poradenské divize společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko. V Česku by měl v příštím roce klesnout index spotřebitelských cen až na 2,5 procenta a nezaměstnanost by se měla snížit na 3,2 procenta. Naproti tomu ekonomika by se měla dostat z recese a hrubý domácí produkt by měl stoupnout meziročně o 2,1 procenta.

Mastercard Economics Institute 2024 - výhled pro vybrané trhy:

MEI očekává celosvětově v příštím roce inflaci 4,3 procenta po hodnotě 6,0 procenta letos, ale stále vysoko nad předpandemickou úrovní 2,7 procenta. Navzdory tomu by měl globální ekonomický růst být podobný jako letos a pohybovat se kolem úrovně 2,9 procenta. 

„I když se globální ekonomika bude v nadcházejícím roce cítit ‚normálněji‘ než předchozí tři roky, bude to stále ekonomika hledající rovnováhu s pečlivým vyvažováním vysokých úrokových sazeb, mezd a cen ve srovnání s úrovněmi před pandemií. V pozadí však zůstává posílené postavení spotřebitelů v prostředí se zmírňující se inflací a stabilním reálným hospodářským růstem, avšak s různou regionální dynamikou,“ doplňuje Martin Hlůže, ředitel pro oblast Locations Intelligence.

Spotřebitel zůstává odolný, protože silný trh práce podporuje kupní sílu spotřebitelů. V některých případech se to nejlépe projevuje tím, že mzdy převyšují inflaci, jako v eurozóně, kde mzdy v září 2023 meziročně vzrostly o 4,7 procenta a inflace vzrostla o 4,3 procenta. Uvolnění měnové politiky pak pomůže udržet spotřebitelské výdaje v sektorech citlivých na úroky.