Mastercard Economic Institute: Výhled ekonomiky pro rok 2023

Některé trhy pocítí dopady inflace a rostoucích úrokových sazeb mnohem výrazněji. Vzhledem k pokračujícímu růstu neuspokojené poptávky po cestování a pokračujícímu posunu ve spotřebitelských preferencích si zážitky stále vedou lépe než hmotné zboží.

Institut ekonomických studií společnosti Mastercard zveřejnil svou prognózu pro nadcházející rok, v níž naznačuje, jak globální ekonomika ovlivní růst a chování spotřebitelů. Ekonomický výhled pro rok 2023 vychází z řady veřejných i vlastních souborů dat a modelů využívaných k odhadu ekonomické aktivity. Zpráva se věnuje čtyřem tématům, jež budou nadále formovat globální ekonomické prostředí:

• vysoké úrokové sazby a vysoké náklady na bydlení,
• přechod na levnější alternativy a využívání slevových akcí na straně spotřebitelů,
• ceny a preference,
• postavení obchodů s více prodejními kanály v době ekonomických otřesů.

Vysoké úrokové sazby změní uvažování spotřebitelů

Po několikaletém vzestupu trhu s bydlením se očekává, že výše úrokových sazeb bude snižovat rozpočty životních nákladů a tím pádem dojde v útratách domácností k velkému posunu. V hlavních vyspělých zemích se očekává snížení výdajů, které souvisí s bydlením během příštího roku asi o 4,5 %, na předpandemickou úroveň. Například ve Velké Británii došlo letos k poklesu těchto výdajů o 1,4 procentního bodu oproti roku 2019.

Využívání slevových akcí

Nezbytné výdaje by obecně měly zůstat odolné vůči inflaci, nicméně spotřebitelé si budou vybírat značky, které jsou pro jejich peněženku příznivé – hledat nejlepší cenu. Při nákupu potravin letos spotřebitelé celosvětově navštívili prodejny o 31 % častěji než v roce 2019 (částečně aby omezili vyhazování jídla), ale jejich průměrná útrata jednoho nákupu se snížila asi o 9 %.  Celkově konzumenti utratili při každém nákupu o 22 % méně než v roce 2019. V Německu se zvýšil počet návštěv prodejen o 23,1 % oproti roku 2019, ale zákazníci utratili o 14, 5 % méně.

Ceny a preference 

Zvyšující se náklady za potraviny a energie ubírají stále větší část spotřebitelského rozpočtu, to pocítí nepříznivě zejména nízkopříjmové domácnosti. Mezi roky 2019 a 2022 rostly zbytné výdaje^[1] vysokopříjmových domácností téměř dvojnásobným tempem (například ve Francii o 43 %) v porovnání s domácnostmi s nižšími příjmy. Tento rozdíl se ovšem s normalizací inflace sníží. Institut ekonomických studií v následujícím roce očekává oslabení inflačních tlaků – průměrná míra inflace v rozvinutých ekonomikách by měla poklesnout z meziročních 7,1 % ve 4. čtvrtletí 2022 na meziroční 3,1 % ve 4. čtvrtletí 2023.^[2]

Obchody s více prodejními kanály mají šanci na úspěch

Větší šanci ustát hospodářské otřesy mají firmy prodávající různými kanály, jelikož se setkávají přímo se zákazníky tam, kde chtějí nakupovat. Z naší analýzy vyplývá, že obchody prodávající na více platformách zaznamenaly zvýšení tržeb v maloobchodním sektoru o 6 procentních bodů během roku 2022^[3]. V době vrcholících lockdownů se malé a středně velké restaurace díky tomu vyhnuly dalšímu poklesu tržeb, a to až o 31 %.^[4]. Podobně také malé prodejny oděvů – prodávající na více kanálech zaznamenaly vyšší míru růstu než prodejny, které se soustředí buď pouze na internetový prodej, nebo mají jen kamenné pobočky, když rostly o 10 %, respektive o 26 % rychleji^[5].

Celou zprávu “Shifting Wallets: New consumer spending habits” (Posuny v nákupním chování spotřebitelů) si můžete otevřít zde. 

Další zprávy Institutu ekonomických studií Mastercard naleznete zde. 

[1] Zbytné výdaje tak, jak je definuje Institut ekonomických studií Mastercard, zahrnují kategorie spotřeby zboží a služeb, které nejsou považovány za základní. Jedná se například o výdaje na oblečení, šperky, nábytek, sportovní, kulturní a podobné akce nebo elektroniku. Nezbytné výdaje zahrnují základní kategorie spotřeby jako potraviny nebo pohonné hmoty.

[2] Odhady průměrné globální inflace Institutu ekonomických studií Mastercard.

[3]Na základě analýzy souhrnných a anonymizovaných objemů plateb přes Mastercard (nominální částky v místních měnách) během září 2022. Klasifikace malých a středně velkých podniků oproti velkým firmám vychází z vlastního klasifikačního modelu Institutu ekonomických studií Mastercard.

[4]Odvozeno ze vzorku 12 zemí na základě analýzy souhrnných a anonymizovaných objemů plateb přes Mastercard (nominální částky v místních měnách) během září 2022 u stálé skupiny obchodníků, aby se omezilo zkreslení měření.

[5]Na základě analýzy souhrnných a anonymizovaných objemů plateb přes Mastercard (nominální částky v místních měnách) během září 2022. Klasifikace malých a středně velkých podniků oproti velkým firmám vychází z vlastního klasifikačního modelu Institutu ekonomických studií Mastercard.